Historie
Historie praporu
533. Prapor bezpilotních systémů prapor bezpilotních systémů je novým a dynamickým útvarem Armády České republiky, který se specializuje na vzdušný průzkum pomocí bezpilotních letounů a dronů. Jeho vznik byl oficiálně datován na 1. ledna 2020 v Prostějově a vychází z předchozí roty, jež se až do konce roku 2019 věnovala obdobným činnostem jako součást 102. průzkumného praporu. Tento krok byl součástí širší modernizace armády, která reflektuje rostoucí význam bezpilotních technologií v současném vojenském prostředí. Prapor nese čestný název „generálmajora in memoriam Josefa Dudy“ a jeho motto zní „Dextero tempore“ (V pravý čas). Hlavním úkolem praporu je poskytovat podporu jednotkám 4. brigády určené k operacím v zahraničí (4. BÚU) a 7. brigády určené k operacím na domácím území (7. BÚU).
Generálmajor in memoriam Josef Duda
9. 8. 1905 Praha – 7. 12. 1977 Prostějov
V roce 1923 odmaturoval na Českém státním reálném gymnáziu v Praze na Malé Straně. Ještě v témže roce se podrobil dobrovolnému vojenskému odvodu a krátce poté se stal frekventantem Vojenské akademie v Hranicích, z níž byl po úspěšném absolutoriu vyřazen v roce 1925 jako poručík dělostřelectva. Do roku 1928 konal řadovou službu v rámci útvarů dělostřelectva. V posledně zmíněném roce byl převeden k letectvu. V jeho rámci sloužil nejprve jako pozorovatel. V roce 1933 absolvoval pilotní výcvik. Do rozbití republiky a okupace českých zemí v březnu 1939 vykonával řadu velitelských a instruktorských funkcí na stupni letky a perutě u více útvarů a jednotek letectva.
Po 15. březnu 1939 se zapojil nejprve do domácího protinacistického odboje. Záhy se však rozhodl k odchodu za hranice. Do Polska se úspěšně dostal počátkem června 1939. Rozhodl se k cestě do Francie, což ovšem předpokládalo podepsat závazek služby ve francouzské Cizinecké legii. Na cestě z Polska do Francie velel II. lodnímu transportu československých dobrovolníků.
Po vypuknutí války se stal příslušníkem obnovené československé branné moci v zahraničí a jako takový byl z Cizinecké legie vyvázán a přeložen k francouzskému vojenskému letectvu. Vzhledem ke své mírové praxi leteckého instruktora a pedagoga řídil školení a výcvik československých letců. Krátce po napadení Francie v květnu 1940 byl povolán na frontu. Operačně létal v rámci Groupe de Chasse II/5 (Stíhací skupiny II/5), v jejímž rámci dosáhl prvních dvou sestřelů nepřátelských letounů. Po kapitulaci Francie se dostal přes Alžírsko, Maroko a Gibraltar do Velké Británie, na jejíž půdu vystoupil počátkem srpna 1940.
Ještě v srpnu 1940 byl přijat do Royal Air Force Voluntary Reserve – RAF VR (Dobrovolnická záloha Britského královského letectva). V letech 1940–1941 operačně létal jako velitel letky A 312. československé stíhací perutě. Po skončení operační činnosti létal nejprve jako zalétávací pilot a instruktor. V letech 1941–1944 působil na Inspektorátu československého letectva v Londýně, kde vykonával funkce výcvikového referenta a přednosty III. (studijního) oddělení. Následně velel Československé náhradní letecké jednotce (Czechoslovak Depot) v St. Athanu ve Walesu. Jako styčný důstojník později udržoval spojení mezi Velitelstvím vzdušné obrany RAF a Inspektorátem československého letectva. Jeho bohatá praxe a zkušenosti byly oceňovány nejen v rámci československé branné moci v zahraničí, ale také spojenci. Do konce 2. světové války dosáhl hodnosti podplukovníka letectva. V srpnu 1945 byl povýšen na plukovníka. Obdržel četná československá a spojenecká vyznamenání.
Do vlasti se vrátil jako jeden z prvních československých letců z Velké Británie již v druhé polovině května 1945. Následně byl jmenován velitelem Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Z této funkce byl odstraněn již krátce po únorovém komunistickém převratu z roku 1948. Režim proti němu postupoval i nadále perzekučně. V roce 1949 byl degradován na vojína. Po propuštění z armády jej donutili změnit i bydliště. Režim mu dovolil vykonávat pouze práci, která neodpovídala jeho mimořádným zkušenostem a zásluhám. Do roku 1965 pracoval jako řidič národního podniku Železárny Prostějov. Celospolečenského uznání se mu dostalo opět až v roce 1990, kdy mu byla nejprve posmrtně vrácena hodnost plukovníka a následně byl povýšen do hodnosti generálmajora in memoriam. V roce 2002 obdržel Řád Bílého lva (vojenská skupina, III. třída) in memoriam.
Město Prostějov a posádka
Prostějov, malebné město ležící ve východní části České republiky v Olomouckém kraji, se pyšní bohatou historií a živým kulturním životem. S rozlohou přibližně 34,8 km² a populací kolem 43 000 obyvatel je Prostějov jedním z důležitých center regionu Haná.
Historie města sahá až do 13. století, kdy byl Prostějov poprvé zmíněn v historických pramenech v roce 1265. Od té doby se město vyvinulo v důležité obchodní a tržní centrum, jehož tradice a význam se zachovaly dodnes. Mezi hlavní historické památky patří kostel svatého Jana Evangelisty, který dominuje prostějovskému náměstí. Jeho impozantní věž a krásné barokní interiéry lákají návštěvníky a dodávají městu zvláštní atmosféru.
Dalšími architektonickými skvosty jsou renesanční radnice a budova bývalého zámku, dnes sloužící jako městská knihovna. Historické jádro města je plné malebných uliček a náměstí, které vypráví příběhy o jeho minulosti. Prostějov si také uchovává stopy židovského osídlení, zejména ve formě synagogy postavené v 19. století.
Kromě historických památek je Prostějov známý svým bohatým kulturním životem. Město hostí různé festivaly, koncerty a výstavy, které obohacují místní komunitu. Tradiční akce, jako jsou Prostějovské slavnosti, každoročně přitahují návštěvníky z širokého okolí a vytvářejí tak příležitosti pro setkávání a oslavy místních tradic.
Místní divadlo, Divadlo Point, nabízí široké spektrum představení, od klasických her po moderní inscenace, a přispívá tak k rozvoji uměleckého života v regionu. Různé kulturní a umělecké spolky aktivně přispívají k bohatství prostějovské kultury, čímž vytvářejí živé prostředí pro umění a kulturu.
Prostějov se nachází v krásné krajině Hané, která je známá svou přírodou a malebnými výhledy. Okolí města nabízí široké možnosti pro turistiku a cykloturistiku, což ocení nejen místní obyvatelé, ale i návštěvníci. Přírodní rezervace a okolní lesy jsou ideální pro vycházky, relaxaci a pozorování přírody.
Sportovní zázemí města zahrnuje stadion a sportovní haly, které hostí různé sportovní akce a události. Prostějov se také pyšní úspěšným sportovním zázemím, zejména v oblasti basketbalu a tenisu, což přispívá k aktivnímu životnímu stylu místních obyvatel.
Celkově je Prostějov městem, které spojuje bohatou historii s živou kulturou a přírodními krásami. Jeho jedinečné památky, kulturní akce a přívětivá atmosféra činí z Prostějova atraktivní místo pro život i návštěvu. Ať už se rozhodnete prozkoumat historické uličky, zúčastnit se místních slavností nebo si užít přírodní scenérie, Prostějov má co nabídnout každému.
Historie posádky v Prostějově
Historie vojenské posádky v Prostějově se datuje do období první republiky, kdy byla v roce 1936 zřízena letecká základna. Tato základna se stala centrem pro školení pilotů a podporu letectva Československa.
Po druhé světové válce a nástupu komunistického režimu se posádka stala součástí sovětského bloku. V 60. letech 20. století se zde soustředily jednotky zaměřené na pozemní operace a výcvik vojáků, což zvýšilo strategický význam posádky.
Po sametové revoluci v roce 1989 došlo k transformaci armády a posádka byla integrována do nové struktury Armády České republiky. V roce 2020 byl v Prostějově založen 533. prapor bezpilotních systémů, zaměřující se na vzdušný průzkum.
Dnes je posádka v Prostějově klíčovým centrem pro vojenský život a modernizaci armády, reflektujícím aktuální potřeby obrany země.
